V mlze.

Hrubost venkovních mříží
něha a hebkost tvé kůže
zloba co ztrácí se v řece
já topím se ve tvé něze.

Hrubé třísky z okeních rámů
luna zbarvuje tu krásu tvých tvarů
sluneční paprsek ukrávám v mechu
cítím horkost z tvého dechu.

Samota broušených vchodových dveří
ruká tvá co mě hladí je lehká jak peří
kapky potu se do peřin zapíjí
něžnými polibky líbám tě na šíji.

Všechno kolem ukryje mlha
půvab krásy když jsi nahá
v krbu ohen dřevo praská
od tebe vím že je to láska.