Cesta

Jakou to prázdnotu mé srdce cítilo,

když od tebe do světa plného děsů smutně se vracelo,

jaký stesk a jaký bol!

-srdce mé pocítilo prvně lásky ston,

-ten zvláštní dotek samoty,

když zmizel důvod žití-ty,

jak trnitá cesta-z tvých paží..

znovu vrátit  srdce mé se snaží..

zmizela jsi tak náhle,tak najednou

a tehdy poprvé..chtěl jsem pryč-za tebou..

tehdy poprvé pocítil jsem žal,co sílil,

žal,kterému jsem se neubránil..

volalo tě přenešťastné srdce mé,

láskou zpustošené-zničené,

volalo stále vroucněji,

že za tebou kamkoli jít se nebojí..

šílelo mé srdce bolestí,co dech tají,

křičelo,že se nevzdá,i když se bojí,

silnější než kdy dřív..

ztrácelo se srdce mé v slzavých krůpějích..

i tak nešťastné-stále tě hledalo,

na rady rozumu nedalo,

samo proti tělu,které se bránilo,

tebe chtělo,tebe hledalo..