Jak jsme se pripravovali na pad meteoritu

Jak jsme se pripravovali na pad meteoritu

Psal se rok1999 a nase rodina, predevsim ovsem ja [ted  nechapu , jak se to vubec mohlo podarit ] podlehla zarucenym zpravam a tom, ze na Zemi dopadne  obrovske teleso, ktere znemozni [ minimalne zparalizuje ] zivot , a proto je treba se na tuto vesmirnou udalost nalezite pripravit.

Deti v te dobe byly relativne male , nemajic tedy vlastniho usudku – bohuzel, proto cela vec zavisela na mne a mem muzi, ktery je schopen v urcitych [ nyni po letech se zda ze jen ve velice specifickych] podminkach byt i muzem cinu.

Nastal cas velikych priprav.

Byl vycisten sklipek, do nehoz byly ulozeny zasoby - ovsem jen ty, ktere nepodlehaji zkaze!

Dale se pravidelne po relativne dlouhou dobu jezdilo do obch. strediska Makro, kde byly nakoupeny cele palety dobrych vod, nebot voda je nejdulezitejsi veci k preziti . Podle prognozy naseho media  totiz vodni zdroje mely byt zcela mimo prvoz. Sousedka odnaproti, ktera nema cele dny co na  praci [ a ktera si proto poridila kvalitni  dalekohled, kterym pozoruje vecerni a nocni  zivot ve vzdalanejsich panelacich ] nemela od te chvile  klidneho spanku. Nakonec neodolala a zacala se od lesa deti vyptavat, co  ze se to deje. Ovsem nase deti byly dobre instruovane a  nepodlehly ulisnym dotazum.

Zpet k dobrym vodam – ty vyplnily pokoj starsiho syna natolik, ze od dveri prochazel pouze uzkou ulicku k posteli.Nesmel si tam tudiz brat po urcitou dobu kamarady, nebot by bylo  vse prozazeno. Ani si to nenutil, asi zacal pracovat pud sebezachovy a sam si domyslel, co by si jeho kamaradi o jeho potrhlych rodicich pomyslely. Deti jsou mnohdy moudrejsi, nez si myslime.

Dale byla nakoupeny pytle  psenice Spaldy [ nejlepsi druh], mlynek na obili,  propan- butanove bomby, svice..... nic jsme nenechali nahode.

Manzel si pripravil bycikl, nebot i veskere komunikace   mely byt zniceny a bylo treba se za kazdych okolnosti dopravit do prace!!

Den D se blizil!

Vpredvecer udalosti jsme sundali obrazy ze sten, rybicky i s akvariem dali do vany, oblekli se do teplakovych souprav a ulozili se k spanku.

Den D se dostavil, jinak nic, jak si kazdy z vas pamatuje.

Psenici Spaldou jeste nyni  dalekozraka  sousedka  dokrmuje  slepice, jeste stale se snazic prijit veci na kloub. Mysim, ze od te doby nikdo z nas uz nikdy v zivote nepozre tunaka ve vlastni stave, v oleji.....zasoby byly nekonecne.

Znova jsem si timto overila ,ze neni nekdy spatne byti za vola – cela rodina na to bude nadosmrti vzpominat, jeste vnuci se pobavi co babicka vymyslela  a cloveka to nuti chtej- nechtej si delat srandu ze sebe, a to je na tom snad to nejlepsi.