Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rozdrcené slovo

14. 06. 2003
1
0
992
Autor
Thior

Rozdrtil své počáteční slovo

na vesmírný prach

a nechal jej rozptýlit

na soutoku tří řek.

 

První z nich byla plytká voda

líně vinoucí své hadí tělo

zkamenělými vnitřnostmi včerejšího dne.

 

Druhá řeka poskakovala

jako nevidomý hřebeček

po lysinách dnešního provoněného odpoledne.

 

Třetí řeka zprvu prudce vyrážela

s nezkrotnou touhou po světlém zítřku,

po chvíli vsak houstla a tuhla

v lepkavé bahno nesplněných přání.

 

Tyto tři řeky se setkaly,

aby vstřebávaje hvězdný prach

svlažily ústa lačného poutníka.

 

Když naplnil své útroby směsicí času,

vzhlédl přes rameno

a spatřil jak krajinou beznaděje

proniká sluneční paprsek,

který náhle ozáří horní omšelé větve smutných stromů,

potáhne je krajkou jara,

probudí mátožného pěvce

a ten zaduje v písťaly varhan mocných a štědrých.

 

A tu je bezúročni sťasten,

prosycen mízou lásky a harmonie.

Ó jak je to dobrotivé.

 

A nyní dobře ví, ze je to on,

právě on a jen on sám v sobě,

kdo určuje řád světa.

 

Proč je tedy sám sebou tlačen a vlečen kamenitou cestou,

proč je poutníkova kůže drásána trním,

které patrně sám kdysi vysázel?


Thior
24. 07. 2003
Dát tip
To jsem věru rád, že to zdá se konečně někdo pochopil :-)) Mooc milé, díky VE_RO :-))

ve_ra
17. 07. 2003
Dát tip
moc se mi to líbí...je to hodně obrazné a symbolické, opravdu moc a moc krásné a velmi zajímavé

Thior
15. 06. 2003
Dát tip
Ambivalentní rozhodovací proces, aneb ať nadrobíš jak nadrobíš, vždycky tě to škrábe v krku ......

Myšlenka
15. 06. 2003
Dát tip
některé obraty moc pěkné, leč dohromady mi to nesedí...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru