Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

LETNÍ VLNY

11. 07. 2003
6
0
1230
Autor
IVANOL

Všechno prý probíhá najednou. Teď, v jediném okamžiku. Pokud by tomu tak bylo, je možné to s pomocí dnešních technických znalostí dokázat? Co třeba vysílání rozhlasu. Děje li se vše teď, v současnosti, pak musíme zachytit vysílání nejenom dnešní, ale i včerejší, před rokem, za pět let. Můžeme si naladit na rádiu třeba vysílání rádia Nebrasca v roce 1966? Proč by to nešlo? Normálně to nejde proto, protože zde působí jakýsi zákon časoprostorové dimenze. Jde takový zákon obejít? Lze zachytit vysílání z jiného časoprostoru? Na úrovni mimosmyslového vnímání je již něco takového možné bez technických zařízení, ale nebylo by to zajímavé, poslechnout si třeba zprávy z roku 2064 na domácím rádiu?     Přemýšlel jsem o tom. Nakonec jsem tu bariéru prolomil. Možná jsem první člověk na světě, který slyšel hlasy z minulosti i budoucnosti. Experimentovat lze nejenom s rozhlasovým přijímačem, ale třeba i s televizí. Jde o to, aby používané zařízení mělo co nejlepší a nejkvalitnější příjmové parametry. Zkusit lze i satelitní přijímač. A jak na to?

            Vycházím z informací, jak někdo, někde ve světě poslouchá hlasy ze záhrobí právě prostřednictvím rozhlasových vln. Naladí se na oblast šumu, ten přes filtry rozděluje do mnoha pásem a nakonec se snaží vyfiltrovat zmiňované poselství. Zaznamenáno je mnoho takových přijatých hovorů a dokonce informace z té druhé strany, že se také snaží o spojení s námi. Zkusil jsem na to jít podobně. Nejsem žádný technický génius, tak jsem použil běžnou hi-fi sestavu, co mám doma. Největší problém byl v tom, jak snímat vysílání ve zcela jiné realitě. Došlo mi, že to bude záviset na tom, jakou budu mít anténu. Běžné antény na to nejsou vhodné, to je jasné, to už by na to někdo dávno přišel. Musela to být anténa něčím zcela odlišná, novátorská. Bude to znít divně, ale napadly mě pyramidy. Ty jsou přece prodchnuty tajemstvím, dokonce někdo kdysi přišel na to, že ve zmenšeném modelu se nekazí jídlo a ostří žiletky. Bylo mi to okamžitě jasné. Malá drátěná konstrukce, přesná, zmenšená kopie Velké pyramidy, a v jedné třetině vnitřního prostoru, v ose nejvyššího vrcholu zavěšená, pozor, zlatá kulička o průměru 3,14 cm. Jeden pól antény se připájí na vrchol pyramidy, druhý na libovolný roh spodní podstavy. Nevím, odkud mi ta informace přišla, ale byla zcela čirá a logická. Na zlatou kuličku padnul můj i manželčin prsten, a ještě jsme museli dědovi nechat vytrhnout zlatý zub. Stejně si stěžoval, že ho tlačí. K pokusu bylo vše připraveno v dnes již památný den 18.června 2003. Celá rodina jsme usedli kolem přijímače a já jsem důstojně stiskl ON/OFF. Zkušeně jsem přeladil do nejšumivější oblasti VKV a jemným dolaďováním na displeji a kroucením pyramidky hledal nějaký zvuk. A pak to přišlo. Omylem jsem zavadil o tu zlatou kuličku, a aby se nerozhoupala, rukou jsem ji přidržel. V reprobednách to ztichlo, zakřapalo, a pak se ozvala líbezná melodie v interpretaci nám neznámých hudebních nástrojů. Všichni jsme seděli jako přikovaní, tedy já v polostoje a polosedě, předkloněný nad pyramidou, držíc kuličku. Bál jsem se pohnout, abychom neztratili signál. Obavy však nebyly na místě, signál byl velmi silný. Když hudba dozněla, sametový hlas speakera nám sdělil v jakési zmutované angličtině, že je příjemný teplý den roku 2039, a že Asijská Unie bude celý den projednávat vstup nových členů, jako např. pražáků, brňáků, vídeňáků, moskvanů, no vyjmenoval snad všechny nám známá města a městečka Evropy.

 „To jsou věci!“ Pronesla moje dcera.

 „Jo, ale Řepy (pražská čtvrť) tam nebyly, takže to je pěkně zhovadilý!“ Odpověděl můj starší syn a máchl při tom rukou. Tím mne uvedl v nevyvážený pohyb směrem na pyramidu s kuličkou a já plnou vahou své osobnosti a doposud otevřených úst padl přímo na její hrot. Přitom došlo k vyražení mých nádherných horních jedniček. Dost jsem řval, bolestí i vztekem, protože pro tentokrát bylo jasně po pokusu.

            No a jak to dopadlo? Ze zlaté kuličky mám krásný dva zuby. A anténu jsem vylepšil. Stačí si strčit její póly k těm zlatejm zoubkům a paramidku si posadit na hlavu jako čepici. To je příjem! Zkuste to!


Elyn
16. 11. 2003
Dát tip
:))) *

Rozervanec
22. 10. 2003
Dát tip
Tak ti teda nevim, dlouho jsem te nevidela a ty jsi asi za tu dobu uplne zcvoknul...asi budu muset na kontrolni navstevu .. :c)))))

Helča
14. 07. 2003
Dát tip
:)

Dash_707
11. 07. 2003
Dát tip
:)*

Zolo
11. 07. 2003
Dát tip
Věci jako fejetony a povídky, nečtu, ale tohle se mi líbilo*

Yossarian
11. 07. 2003
Dát tip
nejdřív jsem se bál o kategorii, ale tou druhou půlkou si ten fejeton plně zasloužíš, tipuju

Nostradamus
11. 07. 2003
Dát tip
Skvělé! Jdu na to :-))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru