ŠIČÁK 131 {36 07}

V NÁDHERNÉM MĚSTĚ S VYSOKÝM PALÁCEM stále vzpomínám UMKLI PÁVI nad pětilistou růží PROTOŽE ROZJETÝ KOČÁR a píši nad vínem PODKOVY ZBARVIL SLANÝM KARMÍNEM Latránem se rozlil den VILÉM Z ROŽMBERKU VLASTNĚ NIKAM NEPOSPÍCHAL že zůstavit chtěl jsem K MILENCE Z TAVERNY ZHASLÉ PODKROVÍ a večer spočinout ZPĚNIT MLADÉ HŘEBCE na tvých ramenou V ROZJETÉM VOZE v stinném podzámčí KREV SE ZAHŘÍVÁ BRZDY NESTAČÍ SCHŮZE TAM VEDLE ŠEDOMODRÝCH DOMŮ byl jsem špatný okázalý král SPRAVEDLNOSTI PRASKLÁ NÁDOBA jenž v převleku chudých portréty dam maloval JEDNACÍ STŮL TěLO PŘEJETÉ STAŘENY na mostě lazebny štětec tam vášeň ukoval STRÁŽNÍK NATÁH RUKU když na místo modelů usedala jsi DOMA HLADOVÝCH ŠEST KRKŮ večer se převléknu krumlovská Marie Panno PRÝ ZA ZLATKU ZLÁ NÁHODA procitnu v altánu parku až ráno NE ÚMYSL SPĚCH NE OPOUŠTÍ VILÉM MÍSTO TÉ POPRAVY u krbu vzpomínám NIKDO SE VSKUTKU O JÍZDĚ NEZPRAVÍ opuštěn všemi POSLÁNI HŘEBCI NA MĚSTSKÁ JATKA uzamčen v tíživou svědomí zemi DIVOCí PŘÍLIŠ LIDSKÁ MOC KRÁTKÁ já Vilém z Rožmberku rozmařilý král PANOVNÍK PORAŽEN Z BOJE UTÍKÁ

---