vícero básní pohromadě

Loučení Šly jsme zahradou prázdnou a širou Já v ruce chléb ty načaté víno K holému keři jsme sedly a pily Na počest jabloně jež na shrbené šíji nese hady Medúziny A jež se zemi bolestně klaní Poslední večeře Zítra už budem hlínu žrát z cizích dlaní -------------------------------------------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------------------- Proklínadlo hlouběji se prohni v bocích vytryskni podzemní jezero noci ušpiň bílý sníh Já sním o jejich černých Vánocích Viděla ohnivého koně zacházet za obzorem Kůň dýmů A nebeskou klenbu v tu chvíli podpíral drak z papíru který mohl shořet pouhým škrábnutím sirkou po obloze Chtěla jsem ještě dál na povoze Popel a já... Když jsem šla vaší ulicí byli to jen psi kdo nastavili tváře měsíci Směsice smutku všech barev v křivce jejího těla vyletěla na burze cenných papírů -------------------------------------------------------------------------------- Němohra Ruce spletené mlčením Pod šedavým závojem stmíváme se Nesní se v této krajině Jen občas stříbrná jinovatka roztančí vlasy sebevrahů Strnulý měsíčník průsvitným ukazováčkem pohupuje nocí a dnem Strach z utonutí ve hře na ticho v čekání na nikoho -------------------------------------------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------------------- Smrt Tvojí matky Stála jsi uprostřed pokoje pod hodinami jež monotónně krájely naše životy s vínem v ruce vznešeně vdechující to co se někde za horizontem změní v rakovinu nedotknutelná Bohyně ve snech masturbantů s přezíravým úsměvem hryzala jsi do slabin žehnající dlaně kladla na hlavy klečících do vlasů poddaných jež vztahovali ruce ve směru Tvých odchodů zhypnotizovaní vazalové dolévali vlastní krev Tobě do poháru a pak za dveřmi kdosi tiše zaklepal a číše se k zemi zřítila i s Tvými prsty Báli se Ti podívat do očí stíny bledly zatímco jsi zvracela hnis z nezajizvitelných ran zatímco jsem je líbala a poprvé vstupovala k Tobě pod měsícem v úplyňku -------------------------------------------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------------------- Maličká můra balancující na hladině ticha šedivá rybka na mé skráni vše sbíhá aby se pomodlilo u tvých dlaní Rýha tančící k vrcholku pětihor je provázek svíčky ukusovaný strachem. -------------------------------------------------------------------------------- Pohádka v očích tvých dohasíná Zima, led v kolejích Pustá step horizontálně mrštěná jak bumerang se vrací Kosí kostely, roztíná víry Popojdi promlouvá plomba zemská sama k sobě A já stojím zatímco skutečnost se řítí A já stojím, v kapsách ruce zaražené Přeřízlas kohouta, nevím kam jdeme -------------------------------------------------------------------------------- Oblaka klesly k nohám ještě teď ten náraz slyším blízko, blizoučko mým uším rampouchy spadaly - bláznovo tralali Divná zvěř je tam chodí pít potom co jsi zanechala krásy Táhni odsud a nech mě být! Krajinou shozenou cestu prodírám si -------------------------------------------------------------------------------- Copyright©2000 Beata Babická

---