Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Já opilec

22. 06. 2000

660

Autor

Marianka

poslední dobou "prí" chlastám....

Cestuji dýhou svého stolu, Zašlou špínou starých vidliček Jak hejno podnapilých molů, Se mlátím u dna prázdných skleniček. Cestují nitrem svojí duše Hluboce v tichu sobě dovolím říct nahlas všechno co mně kouše a smutkům hráze najednou povolím Jsem opilec s křehkou, něžnou duši, Jak květy oken zmrzlých tabulí Nehřeje, nevoní, jen do srdce buší, Steskem nad sebou už hlava nebolí Opíjet všechno co mně trápí Je život promarněných snů Bojím se……. že musím to hned zapít zas propíjím další z dlouhých večerů

Ozzy

13. 07. 2000

Dát tip

tohle je moooc krasnyyyy ! a to hlavne proto ze je to strasne pravdivy ano presne takhle to je ...
zvlast ta poslendi sloka me bolestne chytla za srdicko :(

Marianka

26. 06. 2000

Dát tip

Kocovina má taky svoji fantazii.."o)

Marossi de Rohau

24. 06. 2000

Dát tip

... tak to taky znám. ... a bude líp a :-)))))))))) Máš to moc moc a moc pěkné!!! Téčko je tam. Zajímalo by mne, zda je to napsané při a nebo po "cestování dýhou". Dík za odpověď.