Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTŘEPOTÁNÍ
15. 08. 2003
3
0
1034
Autor
kocourek
Bylo nebylo, na tlapky zebalo.
TŘEPOTÁNÍ
Třepotání lidských dlaní.
Otvírání, zavírání.
Možná prsty, možná listy,
trochu horký, trochu čistý,
v záři Slunce jenom místy.
Něco uvést do života -
úsměv, co se zatřepotá -
výraz tváře, pohyb ruky,
sotva slyšitelné vzlyky
korun stromů, oken domů -
zákon světelného lomu.
Někdy sněhem, mrazem - trvá,
schoulen -
v čerstvých stopách
občas viděn -
rozhodnutý vzlétnout k nebi
a spočítat v řekách ryby...
...potom ale znovu tělo
pohltí touhu i světlo.
Prstů, dlaní třepotání -
větrem hnané potkávání
poledních stínů.
No jo, já jen zkoušel, co na ty mé žádosti o tipy budete odpovídat. Ale bylo to asi blbé. Dík za trpělivost!
kocourek: nějak nevím, co z toho je legrace, ale byví mě to...
:-))) jsi člověk komunikativní a reflektivní..?! no, možná moc kecám, ale je to zajímavé... jinak 100% souhlasím :-))
tedy, tam je věěěcííí...
první strofa mě zrovna nenadchla, ale postupně si mě to získalo jakousi vlastní třepotavou poetikou... :)
nakonec i přes tu první -
*
No jo, jenom nebýt tak sebestředný a nemuset se pořád někde předvádět. Bez toho - to by byl život!