šeptám Tvé jméno.

Bříška prstů se toulají
chodníky pokosených řas
hladíc růži
co stojí jak socha
v polibcích slunce.
Já šeptám tvé jméno
každému listu zvlášt
a kapka uvnitř
vznítí oči dávno vyhaslé.

Klenutá brána s malými
prasklinkami na zdech
vydává svědectví
o tepotu srdce neutopeného
v červeném víně.
Já šeptám tvé jméno
každé prasklince zvlášt
otevřené klenby vlhnou
přívalem šumivých slin.

Stříbrný noční jezdec
zanecháva stopy svých kopyt
střeží své stádo
převlečených podob světic.
Já šeptám tvé jméno
všem těm hvězdám
at probudí tvé oči ze spánku
ráno je ten pravý čas
aby polknuly doušek světla.

---