Prší

Prší

 

Prší  A já se z okna dívám

Že na vás slečno myslím snad nevadí Vám

Déšť protkává kabátec noci

vlhkou nití

a mé touhy se toulají bosy

mezi perlami padající rosy

 

Vlnobití

mých myšlenek

z kořenů mě zas vyvrací

však vždycky jste Vy

tou poslední asociací

 

Vím že až ta přeháňka utichne

a ubrečená krajina si zhluboka oddychne

tak těžce a staře

Vy v záchvatu soucitu

vyběhnete sbírat hlemýždě

aby je auta nemohla přejíždět

neboť žádný život nesmí být zmařen

 

Prší  Já myslím na Vás

A málem by se mi zastesklo

Mezitím moje ruka pravá

kreslí srdce na zadýchané sklo

 

Kapky stepují na parapetu

noc brzy už dílo završí

Šeptám dokola stejnou větu:

„přál bych si aby byla jste tu…“

 

A při tom se koukám jak prší.

 

                                                           2.1.2003

---