Babičko

Dnes našim dětem zemřela babička...

Babičko!

 

Byla jsi tu příliš krátce babičko.

Nikdo z nás nečekal, že dneska zajde sluníčko.

Při Tvé poslední návštěvě bylo Davídkovi teprve pár dní,

nikdo z nás nečekal, že ta návštěva bude Tvá poslední.

 

Byla jsi příliš mladá babičko,

klidně jsi ještě mohla svítit sluníčko!

Davídkovi je teprve pár dní...

Proč blízké jsou si chvíle první, chvíle poslední?

 

Zanechalas nám starost babičko,

dětem jsi byla příliš jasné sluníčko...

Byla jsi jim blíž než matka mohla být !

Proč musela jsi takhle náhle odejít?

 

Co teď si počít bez Tebe ?

Jak dětem říci, že jdeš do nebe ?

 

Malá to chápe i přes prostou duši,

modlí se k hvězdičkám tak, jak se sluší.

Nikdo jí neříká, aby to dělala,

docela děsí mě, že sama začala.

 

Kluk cítí, že prázdno najednou je tu,

tajně si zapálí smuteční cigaretu.

Velký to chápe až za dlouhé roky,

co ztratil s babičkou, s níž dělal první kroky.

 

Ty lásko držíš se pro svoje děti,

já vím, že dneska nejtíže je Ti.

Ztratila jsi matku. Teď už tu není...

Už nikdo nebude mít takové pochopení.

 

Pro Tvoje starosti i Tvoje tři hříchy...

Na svoji matku plná buď pýchy !

Tvá matka žila, jak já bych si přál,

a v její lásce život přetrval.

---