Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Na konci

31. 08. 2003

661

Autor

Azraq

A teď je zas ticho.

Ticho pod Sluncem.

Opravdu nepotřebujeme ty řezníky,

kteří za svou práci nevidí dál než ke kostem.

A teď se potopíme, chlapče.

Potopíme se až na dno oceánu,

který je celý modrý,

a neuvidíme už Slunce ani Měsíc ani jiné věci.

A v Drákulově dechu se srážejí drobné kapičky

a dopadají na hrdlo z porcelánu.

N e j s m e s ch o p n i !

NE, n e j s m e s ch o p n i !!!!

Mrtvý spasitel,

zabitý učitel

a krásná dívka.

Šedooký kocour

snaží se vyčkat.

Ale na tu myš už čekal dlouho

a teď se bojí, že mu uteče.

A lidé se bojí vykoupení,

žáci se bojí jít do školy.

A ta dívka byla mladá.

Výborný dílo! Má to ale své ALE: Některé řádky v první části bych zestručnil - maličko ale přece a poslední odstavec by si zasloužil rozdělení nebo alespoň malinko věty natáhnout. Tak to vidím v dokonalosti. A ještě poznámečka: Na svůj věk vládněš pozoruhodnou moudrostí. Když to takhle půjde dál, budeš za chvíli téměř stejně chytrá jako já :-) A to ti je teprv polovic. A jméno Azraq už figuruje v knížce co teď píšu. A nevede si věru zle. Skoro bych jí chtěl mít za patami, být těmi co se s ní potkávají. To jméno, ač arabské, vůbec arabštinou nevoní. Měj se fajn. Janek Sporck.

Bacil

15. 09. 2003

Dát tip

Zkoušíš to zajímavě, škoda, že nevím, jak popsat, co tomu chybí... Mimochodem, přiznám se, že jsem nejdřív četl "šedooký kocour/snaží se vykakat" :-))