Pozitivní ráno, co?

Moje první dílko. Prosím omluvte drobné pravopisné a stylistické chyby. Za ty hrubý si ale klidně necham vynadat.

Jednoho krásného, slunného a samozřejmě velmi pozitivního rána jsem se probudil ve své obstarožní posteli, povlečené do obstarožního povleku, oděn v obstarožní noční košilce a čepičce po babičce. Otočil jsem se,že vstanu, když tu náhle mnou projela palčivá bolest, netrvalo to dlouho, aby mi došlo, že mnou kromě bolesti málem projelo i obstarožní péro z gauče. Jelikož jsem ale měl oči ještě zalepené ospalky, musel jsem nejdříve dotápat k umyvadlu a opláchnout si nocí zmožený obličej. Můj první pohled do zrcadla mi silně připoměl, že včerejšek jsem poněkud nevystihl. Zjevil se mi hororový obrázek Fredyho Krůgera, asi po deseti pivech šesti fernetech a placatici borovičky. V hlavě se mi vybavil útržek z textu jedné písničky:" Že jsem se já trouba včera zase tak spil!" S těmito v duchu pronesenými slovy jsem si vyrazil udělat něco k snědku. Marně jsem však prohledával obstarožní spižírnu, plnou obstarožího jídla. Vložil jsem tedy hlavu mezi police a počal pátrat podrobněji. Člověk by ani nevěřil, jak čilý ruch panuje v jeho spíži. Stačí se jen zblízka podívat. Jeden dvoutýdenní banán a co je kolem něj broučků, mravenečků, housenek a mušek. Jaká zajímavá podívaná na ten rej tělíček, křidélek i nožiček, bujně se pohybujících jako v přesně nacvičeném tanci. No raději dnes budu o hladu, řekl jsem si, ale kafíčko by se sneslo. Sáhnul jsem tedy po obsarožní konvičce, že si uvařím vodu. Chtíc naplnit konvičku vodou, jsem nevinně otočil obstarožním kohoutkem, avšak ejhle. Ten mi náhle zůstal v ruce a já konečně probuzen, leč smočen od hlavy až k patě odcházel pokojně a v klidu vypnout hlavní uzávěr vody. Tedy ne, že by mě to nenaštvalo, ale proč si kazit krásné jitro, když venku je tak moc hezky.

---