láska je když..

tohle je 3.. taky není špatná.. tady už je trochu vidět, jak se to ve mně hnulo.. :-)

Letní obloha politá černou modří
Stříbrnými hvězdičkami posetá
Držíce se kolem pasu
Nikdo z nás ani nedutá…

Každičký moment jak posvátná chvíle –
Prodírání se mezi kmeny statných stromů
Společný pláč nad nesnesitelnou lehkostí
Východ slunce, západ luny, hřmění hromů,
Utrmácená cesta nás dvou domů…

Stovky nejmenších detailů
Tisíce nejněžnějších vět
Moře nejobyčejnějších věcí
Mraky přání, tužeb, růžových pentlí, rudých stuh
Každá společná chvíle zpívá svůj vlastní krásný zvuk…

Prolnutí těl, smíšení myslí
Spojení duší, extáze zažitá snad všemi smysly
Když venku prší, když venku sněží
Když vnitřní horkostí celý svět hoří…

Minuty bez sebe jak roky se vlečou
Hodiny spolu jak sekunda utečou
Vášnivá harmonie, sdílení, dávání
Trocha ironie, něžná po sobě tlapkání…

Sám sebou uprostřed tebe
Sama sebou uprostřed mě
Sama mnou uprostřed tě
Sám tebou uprostřed sebe…

Byť na pár okamžiků jeden druhému
Příčinou, pohnutkou, nápadem, důsledkem
Sílou a slabinou, vášní a krví vzpěněnou
Láska lásce, svůj svému…

---