Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSMRT
Autor
totální_mrzout
Popel. Zbyl po ní jen popel.
Když zemřela nikdo pro ni neplakal. Všem to bylo jedno. Jako by tu ani nebyla.
Díval jsem se na její ostatky, ale necítil jsem nic.
Její hrob nebyl označen. A přesto všichni věděli že je mezi příbuznými.
Vzpomínal jsem. Jako by to bylo teprve chvíli co jsme se poznali:
Když jsem ji poprvé spatřil válela se v takové krabici, spíš to byla krabička než krabice.
Líbila se mi na první pohled. Něžně se mi otřela o rty a mnou projel dosud nepoznaný pocit.
Byla tak čistá a přece tak žhavá, až tomu bylo těžké věřit.
Ale pak to začalo. Kouřila. Kouřila až moc. Bylo na ní vidět jak jí to škodí.
Doslova se ztrácela před očima. Nakonec uhasla její poslední jiskřička.
A teď sedím nad jejím hrobem .
I když pro mne moc znamenala není mi smutno.
Nevím jak dlouho tu sedím. Mysl mám zamlženou alkoholem.
Přichází muž v černém šatu.
Vezme popelník a vysype ho i s ní do koše. Lhostejně se na to dívám beru do ruky její sestru a zapálím si ji.
Odsuzuji další cigaretu k smrti.