Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJá, zatracený...
13. 09. 2003
1
0
696
Autor
sejf
Když jsem na Tebe přestal myslet,
bylo mi zle a špatně.
Tak jsem si musel lehnout,
abych Tě aspoň ve snu viděl matně.
A když jsem byl v Tvém opojení sladkém,
náhle jsi mi zmizela.
Přesto, toužím po Tvém těle hladkém,
já, zatracený, mizera.
A mě lechtá po tváři
slza, co z oka rychle ztekla.
Má duše již nezáří
od doby, kdy jsi se mě zřekla.
Umírám po Tobě touhou,
v smutku se utápím.
Chci jedinou věc pouhou.
Tvou lásku. Jinak se utrápím!
Zní to jako by to říkal můj kluk, a poslední dobou by to i tématikou odpovídalo...až na to, že já se ho nezřekla...
líbí :-) *
Ta první sloka mi moc nesedne, je to trošku krkolomný, ale zbytek se mi líbí :)