proč?

co mám psát, když v hlavě mám pusto a prázdno,

zbývá jen vzdor a zvrácená hrdost,

není pro co žít a z čeho mít radost.

co dělat, jak řešit problémy?

vědět to bylo by všechno O.K. ale jak,

když jsem jen prázdná nádoba, nepopsaná stránka,

co ani nežije.....

NIC, NIC, NIC necítím, city jsou spálené,

ani se neobtěžoval říct to osobně,

a proč to vůbec MUSEL říkat?

nejde to přehlédnout, říct si :

" co bylo bylo, a pojďme dál..."???

NE!!!!

pochybná je existence všech individuí,

které žijí ze dne na den.

dobrovolně jsem se jedním z nich stala.

ode zdi ke zdi,

naprostá radost,

naprostá bezmoc.

nepřipouštět si to, udusit, zavřít to v sobě.

nebo se vykřičet?

ZRADIL, ZABIL, ZRANIL, ZAPOMNĚL, ZNIČIL, ZASRAL - PROČ?

Co dělat?

nejsem světec ani filozof,

to co píšu je jen spousta prázdných slov.

půlku z nich nechápu, ale za vším si stojím.

nevím, proč necítím smutek, jen PONÍŽENÍ.

spravedlivě se naštvat není na škodu,

ale zadupat všechny city...

TO NEJDE!

i když toho bylo málo,

něco bylo

and it was so ideal and beautiful.

jen slova tryskají mi z duše,

ale slzy nechcou téct.

nejde to, nemůžu

je pozdě litovat, prosit

či polemizovat...