Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dar málo chtěný..

26. 09. 2003
6
0
895
Autor
Galadriel27

co napsat,možná jen to,že že většině človíčkům chybí velká část sebe..ani o tom nevědí :-(

 Tohle co tu leží..stékající rudá barva z chuchvalce hmoty,ještě chvějící se rytmem ? jo.. leží uprostřed asfaltového moře..osamoceno..Čeka na Tebe..na mne? Stálost jeho čekání je nekonečná.. bude čekat bude bít..dokud nepřijdeš a nevložíš ho do dlaně..

Pak s klidem odejde..dobuší..s usměvem v samotném jádru svém usne navždy.. odpustí..Tobě a všem..Pak změní svou podstatu bytí.ve věčnost...a věčně bude vcházet do lidských duší..a učit je milovat.To je jeho smysl, kvůli kterému se ocitá uprostřed prázdného velkoměsta...Město je plné bytostí a života..ale prázdné,bez dušiček... Duše,které by měli býti v každém kousku života..se ještě do lidí nenarodily.. Bojí se jich..Mají strach,že kódem těžko rozluštitelným je uzamkneme a oni nebudou moct dýchat..rozvíjet své vzpomínky..poznávat krásu..a bolest..lásku a nenávist..Mají strach..z neutrálna,ze zlaté střední cesty..ze zahození života..Lidi chtějí žít,jen tak aby se jich nic netýkalo..ani nedotýkalo..Chtějí žít v klidu a jen tak si proplouvat..mezi útesy..do otevřeného moře se nepouští,co kdyby byla bouře??

 

 Já chci bouři..chci poznat její krásu a hloubku..nechci už jen proplouvat a vyhýbat se duši.. Duše to chce,cítím to a bouře mne vítá.. Bude mi krušno,ale zvládnu to..přežiju to.. budu pak silnější a nebudu muset své srdce odhazovat uprostřed asfaltového moře.. zůstanu s ním a budu šťastný člověk.

 

Mám sto chutí všem lidem na kraji propasti říct.. Nebojte se strachu..jen straší..! Nebojte se lidí bez duší.. oni vám neublíží..nebojte se sebe..svého nitra..a nebojte se jeho myšlenek..Jedinně v něm je ta pravá cesta,ať zní jakkoli.. Jakkoli!!!!
Prostě jen jednejte podle svého skutečného já..ale pozor..musí to vycházet z lásky..ne ze strachu..


Pepekvak
06. 10. 2003
Dát tip
Jednou z věcí, díky které je úvaha úvahou, je argumentace :o) Ta tady moc není, je to spíš zvolání, tak. Měl bych otázku: Jak poznám své "skutečné já"? Občas mívám chuť třeba utýct ze školy, je to mé skutečné já? Nebo je mé skutečné já to, že si uvědomuju, že by se mi to nakonec vlastně hodně nelíbilo, kdybych utek?

Tak tak.

Barbar
28. 09. 2003
Dát tip
...musí to vycházet z lásky..ne ze strachu.. BARBAR*

Armand
28. 09. 2003
Dát tip
:)

stoik
26. 09. 2003
Dát tip
Strach jen dělá bububu? Až dostaneš na hubu poprvé a potom posté, zjistíš skutečnosti prosté: Opět citát: "a pěstmi můžu prorazit, a ne si rozbít hlavu - - nárazy o zeď..."

LizardKing
26. 09. 2003
Dát tip
strasne paaaci, uz ten prolog je dobry a to od toho Ja chci bouri to fakt nema chybu, ako by si mi z duse hovoril za tu bouri mas u mna tip

Hezká myšlenka - "...Nebojte se strachu..jen straší..! Nebojte se lidí bez duší.. oni vám neublíží..nebojte se sebe..svého nitra..a nebojte se jeho myšlenek.." *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru