Ustrnutí

Zkamenělý vítr údolím vane nikdo už nečeká co se stane všude jen ticho ztuhlý strach země se mění v černý prach. Jen jedna hvězda nepřítomně září poslední oběť tlí už na oltáři mrazivě chladná je jehla noci a tělo leží bez pomoci. Má duše bloudí pustinou jednu jsem přešel-tak na jinou zelený kraj snad není v této noci a jestli je-tak nebudu tam moci. A tak se toulám stále sám jen holý kámen nalézám jsem ztroskotanec kamenného kraje snad někde v dálce nová zeleň zraje. Pozbyl jsem světa starého plného světla jasného a pachuť neplodně zasetých snů provází cestu vyměřených dnů.

---