Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

OLIVOVA 13-3

28. 10. 2005
1
0
1797
Autor
fungus2

ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÁ

Po stisknutí zvonku, který byl označen jménem adresáta, se náhle ozvalo pronikavé štěkání, které se vzápětí mísilo s ženským hlasem.

„Halóóó´..tady pošta. Mám pro vás balíček zadarmo!!“ křikl do mluvítka. V tom se štěkot i křik ženy vystupňoval a poté se ozvala velká rána.

„Haóóoó. Kdo je tam dole?“ otázal se ženský hlas.

„Pošta!“

„Jaká pošta?“

„No, normální pošta.“

„A co se děje? Proč na mne zvoníte?“

„Protože mám pro vás zásilku.“

„Co? Jakou zásilku?“

„Balíček! Je zadarmo!“

„A to je jako pro mne?“

„Vždyť vám to povídám, že je pro vás!“

„Aha. A proč jste nešel rovnou nahoru? To je dole zamčeno?“

„Jo! Přesně, tak!“

„Já vám hodím klíče.“

„No, dobře,“ zkonstatoval nenadšeně a rychle se kryl u dveří vchodu.

„Už hážu!“ ozval se výkřik odněkud shora domu.

  Richard se jen zadíval na chodník před vchodem a čekal, na jaké místo klíče dopadnou. Avšak nedopadly nikam. Ještě chvíli čekal a pak se opatrně vyklonil. V jednom okně zahlédl pak vykloněnou osobu, která měla naštvaný výraz v obličeji.

„Jééé! Ty klíče spadly na ten strom vpravo!“ vykřikla žena a on se zadíval na větší strom dva metry od vchodu.

„No, to se vám teda povedlo!“ řekl jí nahlas.

„Mohl byste  je sundat?“ zeptala se.

„Pokusím se,“ procedil mezi zuby a došel pod strom. Za okamžik uviděl klíče zachycené na jedné větvi.

„Tam nevylezu,“ řekl si sám pro sebe, ale pak dostal nápad. Uchopil balíček a mrštil jej nad sebe k oné větvi. Zásilka zasáhla celou větev a ta se zakymácela. Vzápětí k zemi padaly klíče i balíček. Postřehl, jak spodní část zásilky padá přímo na něho. Uskočil do strany a pokusil se ji chytit do rukou. Přitom pocítil dopadnutí klíčů na svou hlavu.

„Co házíte  s tím balíčkem!“ rozkřikla se žena a ječela dále. Richard se pomalu zvedal z chodníku a přejížděl si prsty hlavu. Když plně k jeho sluchu dolehlo nadávání ženy,  uchopil zásilku a klíče do rukou. První k oknu, ve kterém byla žena, letěl balíček. Žena  v okně zmizela a zásilka také. Poté do okna vhodil i klíče. Rychle doběhl k dodávce a když odjížděl, tak stále slyšel ječení ženy, které zanedlouho zaniklo v dálce.

KONEC

 

 


fungus2
06. 06. 2006
Dát tip
Děkuji. U mnoných dílek, ale nemám nic napsaného.

anula16
06. 06. 2006
Dát tip
pardon - fungusových

anula16
02. 06. 2006
Dát tip
já se teda někdy s chutí začtu do fungudovým povídek:) to se vždycky nasměju:)))) akorát mě někdy nenapadne co napsat, protože všechny názory už tam napsaný jsou:)

Induan
30. 10. 2005
Dát tip
:) Hezký :) t.

Induan
30. 10. 2005
Dát tip
Zrovna řeším problém, že povídky a běžnou prózu se tady vůbec nevyplatí psát, protože k tomu málokdo někdy něco napíše. Taky máš ten pocit? Je to smutný a je to škoda. I při velkým počtu návštěv se zdá, že lidi do takových dílek zabloudí jen jaksi omylem. Zvlášť, pokud to nemá úderný název. To je fakt škoda.

fungus2
30. 10. 2005
Dát tip
Děkuji. Takový trend tady pozoruji už hodně dlouho. Ale s tím se asi moc nedá dělat.

fungus2
30. 10. 2005
Dát tip
Děkuji. Takový trend tady pozoruji už hodně dlouho. Ale s tím se asi moc nedá dělat.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru