SMYSL ZIVOTA?

Sebevražda je pořád jen sprostá vražda... Není lepší se zúčastnit lidské veselohry???

Souhlasím se všemi předchozími-taky to znám.Není co dodat-to přejde! :-)

Souhlas s předchozíma kritikama. Zvlášť synáček to řekl hezky. Dodal bych, až odsud budeme muset odejít, až bude náš čas, stane se tak bez naší nejmenší námahy. Takže dokud tu jsme, žijme!

Bolest toho druhu znám, jo znám. I když to zní malinko naivně a možná neuvěřitelně, je pravda, že z této bolesti se člověk může vypovídat - nebo vypsat. Poezie vzniká většinou z touhy dobývat druhý svět - svět opačného pohlaví a taky z bolesti, když máme pocit, že tento svět se nám v tom nejkrásnějším co známe trácí. Piš a zavraždi všechny smutné myšlenky tužkou. Smyslem života je cesta a ještě je brzo na to se zastavit.

Pro destruktivně uvažujícího šílence může pochopitelně být smyslem života vlastní zničení. Já nevím, jestli jde jen o pouhou hru myšlenek a slov (mimochodem velmi hezkou hru…), nebo zda je to hozená rukavice nám všem, kteří máme „spolurozhodovat“ o dalším osudu autorky. Já (pro jistotu) onu rukavici zvedám: Víte,velmi mnoho lidí se domnívá, že jejich život může mít smysl pouze jen tehdy, pokud mají vedle sebe toho, koho mají rádi a bez něhož (jak říkají) nemohou žít. Je to nesmysl! Vím, že to strašně bolí, znám to… Jenže, to, že Vás zradil, přece znamená, že to nemohl být „On“! Věřte mi a počkejte na Toho pravého! Je vidět, že umíte psát, tak toho koukejte využít a pište!!! Čím rozervanější srdce (nyní) máte, tím krásnější věci můžete napsat pro nás pro všechny! Čím víc jich napíšete, tím méně to bude bolet…tím dřív se uzdravíte. A kdo ví – možná právě jimi oslovíte toho, koho máte oslovit. Nic(!) se zde neděje náhodou. Všechno má svůj hluboký smysl, který nám (mnohdy) uniká a teprve po létech můžeme vidět, jak dětinské byly naše touhy a jak špatně bychom dopadli, kdybychom vždy měli to, po čem jsme v konkrétním čase tolik toužili…