Milostnej telefon

Když stříhali mě dohola...

(Kdesi v kadeřnictví)

 

Cr-cr-cr telefon zvoní,

ruka zvedá sluchátko:

-"Haló, je tam moje paní?"-

-"Moment, přijdu zakrátko."-

 

(Odejde)

 

-"Maruško, máš tam telefon!"-

-"A kdo mi to sem volá!?"-

-"Ty to nevíš,  přece - On!"-

-"Probůh, to je kus vola!"-

 

(Přichází k telefonu)

 

-"Karle, už mi sem nevolej,

tak slyšíš, mám moc práce!?"-

-"Snad nejsem zase tolik zlej!

Jak se vede chudince?"-

 

(šeptají)

 

-"Prosimtě, ne tak nahlas!"-

-"Koupila sis to prádýlko?"-

-"Neboj, uvidíš krásu krás."-

-"Už se těším, prdelko!"-

 

(večer)

 

-"Ahoj lásko, kde se touláš,

už sem načnul šampíčko."-

(obejme ji)

-"Ježiš, Karle, proč mě žmouláš,

mám to drahý šitíčko."-

 

(pustí ji)

 

-"No tak, lásko, uvolni se

a odlož si kabátek."-

(začne ji brutálně svlékat)

-"Ale Karle, uklidni se,

nebo pudu nazpátek!!!!"-

 

(nedá si říct, ozve se dlouhé roztrhnutí látky)

 

-"No a teď  to máš co si chtěl!

Du domu, už tě nechci!"-

(Karel drží v ruce cár tygrovnaých kalhotek a kouká)

-"No moc nečum, šanci si měl

a akorát's mi natrh věci!"-

 

Chudák Karel vypil flašku

načatého šampáňa,

rozvalil se na lenošku,

a zapálil čvaňhára.

---