Bylo a bude

Zas něco odešlo, zas ztratil se úsměv z tváře

přibyla slza v mém oku.

Zas má tvář vypadá staře,

mám v obličeji vrásku.

Ale i přesto ta vráska mi bude připomínat,

že byl nádherný čas kdysi,

a budu zapomínat,

že skončily ty časy.

Protože slunce vychází každý den

a vyhlazuje mé starosti,

těším se na každý sen,

v němž prožívám znovu ty radosti.

Něco bylo a už není,

snad proto pláči teď,

zbyly mi vzpomínky a snění,

jen dál mě, cesto, veď.

Něco tu bylo a už není,

co ze vzpomínek mi jednou zbude?!

Každý procitne ze svého snění,

protože něco bylo... a něco bude.