Bohatší jsem když…

Z lesů lounských...

Člověk by měl vstávat s radostí, s nedočkavostí…

co mu den přinese, co ho naučí…

a ne hned bručet…

 

Déšť…

Mluví na mne

klapotem koňských kopyt

zpěvem mlýnského kola

bubny

které se ozývají ze samého nitra pralesa…

 

Déšť…

Slyšíte jak skvěle hraje na parapet?

 

Déšť…

Všude jsou prškové rybníčky plné kapkových koleček.

 

Déšť…

Víte, když prší

že se ptáčci zahrad, z polí… koupají… za hlasitého hašteření?

 

Déšť…

Chladí i rozpaluje těla.

Možná jsem jak pomatená včela

co napila se včera… z otrávených šťáv…

 

Déšť…

a já jdu…                    v něm…

jen tak…

 

 

 

 

 

---