Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

U moře

13. 07. 2000
1
0
1532
Autor
Vio

Chorvatsko - srpen 1998

Na bílé skále s výhledem na moře krásně se přemýšlí o věčnosti Ve stínu borovic a vůni kaktusových květů myšlenky plynou horkým vzduchem Vrací se v předtuše, že mohou být poslední a třeba jenom chtějí se mnou být Jiskření na hladině tisíce poslů Slunce chtějí mě oslepit odvrátit od těch pocitů A letící pták napoví mi, že nejsem nejsem jako on jsem spoutaný a nemám křídla Tak v myšlenkách vracím se za Tebou, která mi utíkáš po pláži v dál Myšlenky plují si po moři za sebou obzor je pohltil zase jsem sám
Lee
12. 08. 2000
Dát tip
pátá je úžasná... je v tom cítit bezmoc a smutek ale i nevyčerpatelná touha. nelíbí se mi předposlední sloka, bylo by to čitelné i bez ní

Vio
17. 07. 2000
Dát tip
J: v tom létání s Tebou souhlasím, ale tenkrát jsem měl k létání daleko - jedině, že bych snad skočil z té skály

J
14. 07. 2000
Dát tip
Mně nevadí psaní bez teček a bez velkých písmen - tolik k formě. Nejvíc mě oslovila pátá sloka: A letící pták napoví mi, že nejsem nejsem jako on jsem spoutaný a nemám křídla Ale nechci to vytrhávat z Tvého kontextu. Myslím, že i lidé mohou pocítit, že se dá létat - třeba bez křídel - a pro mnohé je to pak důvod o tom psát.

Merle
13. 07. 2000
Dát tip
Kdyby nechyběly tečky za větou a velký písmena na začátku, četlo by se to snadněji, ale i tak musím zase říct, že se mi to líbilo...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru