...Zaslouží si to?...

Psi....nejlepší přátelé člověka?...
...Tak proč takové přirovnání?...
 Když je život krušný, lidé v něm zkouší jako psi a mají náladu pod psa. Když něco za nic nestojí, nemá to už ani takovou hodnotu, abychom to hodili psovi.
 Když tvrdě makáme a pracujeme do úmoru, dřeme se jako pes. Nešťastníci vedou psí život, někdy bývají zbití a zpráskaní jako psi, a v nejhorším případě zhynou bídně jako pes.Ostatně nikdo je nemá rád, ani pes po nich neštěkne, jinými slovy: vzal je pes! O osobě špatné pověsti, která se stýká s kýmkoli, říkáme, že si se psy tyká.
 Další ustálené spojení, vyjadřující nevalné mínění o psech: Jakmile se něco nedaří, je to špatné jako pes, zkrátka je to pod psa. Český jazyk o psech soudí, že jsou hladoví a mlasní: říká se mít hlad jako pes, mlsný jako pes.
 Psa neoslovujeme příliš vlídně, neboť když někdo na někoho volá jako na psa nebo ho vyžene jako psa, asi ho příliš v lásce nemá. Postavení psů se ostatně zvlášť neliší od postavení otroků: Jestliže někoho coby jeho chlebodárci honíme (do práce) jako psa, je jasné, že jej chceme pouze využívat. Když chceme někoho ztrestat, záminku si najdeme snadno, neboť jak známo, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
 Jakkoli je čeština vůči psům krutá, když je venku opravdu psí počasí, pak by člověk ani psa nevyhnal. Takový nečas bychom totiž ani psu nepřáli. Vrchol zostuzení a znehodnocení se skrývá ve výroku: že by od něho pes chleba, či kůrku nevzal.
 O psích schopnostech nemáme vysoké mínění: pokud o vás někdo řekne, žá vám něco jde jako psovi pastva nebo že něčemu rozumíte jako pes slabikáři, nejde věru o žádnou pochvalu. Jestliže jste k ničemu a nic nezmůžete, jste (tam) psa platní. Nikomu nepřeju, aby byl důležitý jako psí hovno nebo měl psí hlavu.
 
 Jediné, čeho si trochu ceníme, je příslovečná věrnost psů: říkáme, že někdo je věrný, pokorný či poslušný jako pes. I zde je ovšem kladné hodnocení spojeno s něčím nezáviděníhodným, totiž s hloupostí.

 Psi mohou být nejlepším přítelem člověka, ale člověk je často nejkrutější kritik psa, navzdory jeho mnohaletému ujišťování o náklonnosti a obdivu... Člověk konstatuje zachmuřeně, že to či ono neštěstí by si nazasloužil ani pes, a každého, koho nemůže vystát, nazývá prašivým psem...
 Zaslouží si to? q:o)