Touha

je hezká a dlouhá tak jak bylo zapotřebí...

On a ona, platonické touhy a nenaplněné lásky byly jsou a asi i budou jedním z hlavních témat básní a motivů básníků. A čtenáři je budou číst. Problém je, že už toho bylo napsáno tolik, že je těžko hledat nové postupy, slova... Jsem příznivcem strohosti. U tvé básničky si však myslím, že bohužel, její strohost je dána použitím už tisíckrát napsaných slov a obratů. A taky postrádám trochu rytmus, při čtení. Pomoc je však myslím snadná - piš, piš, piš A na závěr už moje obehraná písnička - to co jsem napsal, je jen a jen můj názor, stejně subjektivní a stejně založený na pocitech, zrovna jako tvá nálada ve chvíli, kdy jsi tuhle věc psal... Yoss

Píšu o tom samém a vžy mám pocit že to už tady bylo. Tím nechci říct, že tvá básen není hezká,snad jenom moc dlouhá.