Boys

Proč si my, pitomý holky, musíme vybírat kluky vždycky podle vzhledu? Vždyť ti, co jsou hezký, to o sobě ví a chovaji se podle toho...

Proč jsem prostě nezačala chodit s Jakubem, tím hodným klukem, kterej mě měl asi fakt rád? Nebo s Ivanem, kterej je sice nesmělej, ale jinak je fajn...?

Ne! Já kráva (omlouvám se za to silné slovo, ale jiné bych těžko hledala) se vždycky musím zabouchnout do těch nepravých (frajerských hezounů), u kterých nemám absolutně šanci.

Začalo to už tenkrát s Lukem (když jsem se do něj zabouchla). Sice byl asi hodnej, ale nestál o holku mladší o čtyři roky...

A pak to byl další nepravej - Vojta. Nebyla jsem pro něj dost dobrá (=hezká)... A ještě k tomu jsem se do něj zabouchla v době, kdy se dával dohroady s mojí dobrou kámoškou...

Wenca - ten, kterej mě chtěl dva roky před tím, než já jeho...

A nakonec Honza - kluk, kterej mě údajně nesnášel a kterýho jsem - hned po Lukovi - měla nejvíc ráda...

A teď? Úporně se snažím nezamilovat se do někoho dalšího. A přitom bych si tak moc přála kluka. Někoho, kdo by mě obejmul a rěkl mi, že všechno bude OK.

Jenže já si vždycky vybírám ty nepravý...