Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Melancholik

13. 11. 2003
1
0
783
Autor
Wyniard

Stará pana na křesle a její šašek

v očích mých při pohledu do zrcadla.

Psací stůl z minulého století

a jeho židle na skládce se rozkládá.

Polomrtvý pokoj a já v něm.

 

Nemohu být nikdy pánem osudu

neboť pánem je osud

a každá věc a každý člověk svůj osud má.

Pro mě je mým pánem polovysvětlená, tajemná neznámá.

Tón mých prožitých dnů je vždy jiný

a proto je i šance nedůstojná

a můj osud je nepochopená tvář mě.


Seregil
13. 11. 2003
Dát tip
Druhá sloka je trochu podivná...první je výrazná....

Imane
13. 11. 2003
Dát tip
taky si myslím.začátek je podařený,druhá sloka mi přijde poněkud..odbytá.jinak ale pěkné:)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru