Slizká poezie

... aneb sepsáno během deseti minut ve stavu naprostého znechucení

Slizká poezie

 

Kolikrát chtěl jsem říct něco moudrého,

ale lidi jsou tak hloupí.

A je to vaše vina: Nechceš – nech být!

jiný možná koupí.

Zkus napsat poezii a co z ní zbude?

Malé hloupé psané nic.

Snažíme se být moderní – jak je to k smíchu.

Tak to napiš – co chceš víc?

 

Napiš jednu větu, to bohatě stačí.

Čím hloupější, tím lépe.

Člověk rád chválí, čemu nerozumí –

oči citu slepé!

A až tě zadupou do země – jak se to dělá,

jen se hloupě směj.

Napiš něco jen tak bez rozmyslu –

výlev, na co děj?

 

Jen co budeš hotov, s tou hromadou slizu,

projevit se neboj.

Jsme moderní lidé, nebo jak se to říká,

tak to bídně propoj.

A že smyslu postrádá to – ohóó

to je přímo skvělé.

Teď teprve máš tu jistotu,

že nepošlou tě do prdele!

 

 

---