21. rovnoběžka

Po 30. hodinách vzhůru je svět pomalejší.

Vracím se sám,

zpět ke hvězdám

i když zaprášený

od mléčné dráhy,

jsem rád a spokojen,

když mi říkáš drahý.

 

Skutečné vítězství

je průlet hvězdokupou,

ve skrytu pravdy,

aniž mrknu okem

do vzduchoprázdna,

se snažím najít

důvod pro mé nalezení,

sám a sám prolétám tmou,

z okna rakety mávám květinou,

aby jsi neplakala,

aby jsi zapomněla,

aby jsi nesmutněla,

snad ...

se to podaří

a já i ty nakonec

dojdeme cesty

a zatáhneme za zvonec,

aby se ovce seběhly

jako ty hvězdy na nebi

a společně s nimi

i my se budeme smát

a svítit do všech stran

tak jako ony.

 

Včera,

dnes,

a zítra,

tu jsou s námi,

tak jako my s nimi.

---