Sestoupím dolů

Po žebříku z nejjemnější pavučiny

(protkané perlami rosy)

příčku po příčce pomalu, po špičkách ,sestoupím na zem,

sledována tvory nejbližšími ve víře,

že mě ta pavučina udrží

a nenechá mě volným pádem padat

a tvrdě poznat krutost největší.

Sestoupím dolů ze svého světa snů a básnění

(tak, aby pořád u mě v duši zůstal)

(učit se budu od ... - ještě neznám svého učitele)

učit se hledat zázraky v "obyčejných věcech",

které se jistě v životě konají

- zázraky všedních dnů, protože ty jsou nejdražší.

(Jen o tom často nevíme)

Snad se mi sestup (vzestup?) podaří...