to 666

při prvním polibku na cestě z nějaký děsný párty

možná jsi byla zhulená

nevim

vrazila jsi do mě ve vchodu do baráku

a najednou se roztrhlo nebe

a převrhlo na nás plnými hrstmi

všechno na světě

chtěl jsem jen jediný

abys mi to udělala ve stovosumdesáti na dálnici

svou sladkou, jen po zákroku dr. Mareše

na plastický chirurgii v Praze 7 maličko vylepšenou,

pusou natřenou malinovým leskem

a tirák s cigárem v hubě nad náma škytl a vodbočil na první odpočivadlo

zatáhnul jsem střechu a držel plnej na podlaze

proti pilíři mostu

a ty jsi vykřikla

NE!

tak co tak blbě kecáš, že bys pro mě udělala všechno na světě

Šeptal jsi mi, že bys pro mě udělal všechno na světě …

když Tvé rty dotkly se mých

vlastně ani polibek to nebyl

možná nevěděla jsem

kam se podít mezi světy a tak přivázala jsem Tě ke stromu

vlastně … vzal si Tě sám … něco z Tebe cítil

to stromy umění

vzít si z bytostí energii

a zase zpátky nabíjet svojí silou

Podívej … na obzor

a ještě dál …

Slunce zapadá rudě …

… ne krev, to láska byla rozlita po světě

nebo alespoň

mezi námi.

I za tu trochu to stojí, ne?

Zalilo nás Svojí krví

která byla pro nás všechno na světě

v tu chvíli

Chtěl ses se mnou milovat …

dát mi něhu, ale krutý byls

snad ránu aby zacelils

chytils mě pevně do náručí

Proč musíš vždycky bolet, když chci lásku …

možná, asi hledám ji špatně … hledám ji u Tebe

Nevyprázdnila jsem Tvoji touhu …nedovedu to

možná … zeptej se toho Slunce -

vlastně ne, možná hvězdy spíš

jestli vůbec o tom víš,

že touha ve stovosumdesáti na dálnici

to byl ten polibek

to byl ten strom

to bylo to Slunce

to byla ta hvězda

to bude možná příští ráno

a tak vskrytu …nedopsáno

stáhni marnosti své sítě …

a neboj se mě

miluji Tě.