Ohníček a slunce

Ohnivý zrak Slunka z dálky

zaujal malý ohníček

a jako matka, když češe děcku vlásky -

-  pohladil jeho  plamínek.

Ohníček  poznal lásku sluneční

a  rozhořel se víc a víc,

myslel už,  že je sám, opuštěný, 

že nezmění se nic.

Teď plamínky jeho radostně

plápolají slunci vstříc,

cítí se přímo slavnostně,

co ohníček může  přát  si víc?