Básník

Uplynulo více jak milénia půl

kdy Villon své básně psal.

Přepych pro něho byl chléb a sůl

než si ho pán Bůh k sobě vzal.

Byl básníkem, buřičem i lhářem,

poznal lásku, nenávist i strach.

Prošel nejedním žalářem,

na cestách přítelem byl mu prach.

V životě krátkém viděl mnoho,

bídu, hlad, bohatství i krásu.

Nebylo v té době toho

kdo ve verších nespatřil by spásu.

Ať byl to ve Francii prostý lid,

bohatí měšťané, či vévoda sám,

hledali v sobě vnitřní klid

a totéž by se stalo Vám.

Ve znaku podsvětí měl kříž a srdce,

v nemocných plicích spaloval ho žár.

Svůj krátký život žil víc než trpce,

období klidu střídal svár.

Zanechal tu věčný odkaz

pro mě, pro Vás, pro každého z nás.

Pochopte ho, není to však rozkaz

a bude se vám žíti snáz.