Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

přítel

15. 06. 1999
2
0
4001
Autor
slavek

o tom, že přátelství i toho nejmenšího tvora bychom si měli cenit a považovat

"To snad nemyslíš vážně!!" "Nech ho, vždyť vydíš, jak se třese.." "Jak, nech ho?? Tvůj syn Ti právě řekl, že je buzerant a ty jen tak jednoduše řekneš, nech ho? Já z něj tyhle nálady vytluču. Má chlapeček nějak moc volnosti. Pořád se někde fláká a potom si vymejšlí takovýhle kraviny. U nás v rodině nikdy žádnej buzerant nebyl, a tvůj synáček si vymyslí, že ON by snad měl být? No to bych se na to podíval!" "Můj synáček??? Myslela jsem si, že je snad i tvůj." "Chlap si nikdy nemůže bejt jistej. Po mě teplej neni, po tobě snad taky ne, tak po kom?" "Co tím chceš říct? Chceš snad něco naznačovat?" "No já si moc dobře pamatuju, jak to bylo s tím kuchařem odnaproti." "No to snad nemyslíš vážně?? To chceš vytahovat na světlo tyhle staré krámy?" "Já jsem už říkal, po mně to buzerant neni..." "Tak ty mně budeš takhle obviňovat? Tohle já nemusím poslouchat..." Poslední slova už Mirek slyšel přes zavřené dveře svého pokoje. Přes slzy nic nevnímal. Když se rozhodl v den svých sedmnáctých narozenin svěřit rodičům, čekal odpor, zmatek, možná i odmídnutí, ale nečekal, že se kvůli tomu spolu pohádají. Tolik se nenáviděl. Tolik normálních lidí na světě, jenom on musí bejt buzík. Čtyři miliardy lidí na světě a Mirek byl sám. Úplně sám. Neměl za kým jít. Neměl jediného tak dobrého přítele, kterému by se mohl svěřit se svými problémy, tolik rozdílnými od těch běžných. Neměl NIKOHO. To slovo jej deptalo, sráželo, utlačovalo. Pořád měl takový ten pocit staženého hrdla, jako když polknete příliš velké sousto. Ale bylo to mnohem silnější, palčivější a hlubší. Zaslzenýma očima se rozhlížel po svém pokoji. Styděl se i za svůj pláč. Za pláč, který je ventilem citu. Chlapi přeci nebrečí... Je, ale Mirek chlap? Kluk určitě. Je bezcitnost znakem "chlapství"? Náhle Mirek ucítil šimrání okolo svých nohou. Byl to jeho malý chlupatý pejsek. Od devíti let jeho nejlepší kamarád. Opravdový kamarád. Mirek jej vzal do náručí. Vděčné zakňučení a růžový hbitý jazýček olizoval Mirkovi slzy. Mirek pocítil neskonalou vděčnost a lásku k tomu tvorečkovi. Přeci jen je na světě někdo, kdo je ochoten mít jej rád takového jaký je. Naprosto a beze zbytku. Bez zbytečných otázek a pochybností. Má někoho, s kým si může povidat, hrát si, s kým se radovat z maličkostí. Ze slunce, z trávy, z větru.. Někoho, kdo je ochoten celou svojí dušičkou akceptovat Mirkovu osobnost. Mirek stále plakal. Ale teď to byly slzy dojetí, dvěčnosti, lásky, pokory a úcty k životu. Ucty k přátelství. Bez ohledu na to, z jaké strany přichází. Pejsek zavrněl a usadil se Mirkovi v náručí...
slavek
01. 01. 2003
Dát tip
Děkuji moc, psát má smysl jen pokud někdo čte .-)

Natasha
14. 12. 2002
Dát tip
Dostala jsem se tu po doporučení jednoho nejmenovaného Písmaka, ale jsem spokojená a dojatá*

pino15
10. 01. 2002
Dát tip
chlapi brečí a já teď taky :o)

Deltex
20. 07. 2001
Dát tip
Oj, nevím proč, ale tvá dílka mne dokážou rozbrečet a já se tím ujistím, že nejsem ještě pořád necita. Díky!

slavek
23. 10. 2000
Dát tip
thymian: ono to není zase tak černobílé.. I když občas tak svět vypadá

slavek
23. 10. 2000
Dát tip
thymian: ono to není zase tak černobílé.. I když občas tak svět vypadá

thymian
21. 10. 2000
Dát tip
dostala jsem vztek na cely svet za slova otce, kolik arogance, nepochopeni a neporozumneni..... a pak jsem se rozplakala..... ale bezna zivotni praxe, nikdo nechape nikoho ...

slavek
23. 09. 2000
Dát tip
mike: milý kamaráde, strašně díky moc....

mike
20. 08. 2000
Dát tip
Začátek je strašlivě moc drsnej. Konec zase krásnej a plnej naděje a optimismu pro nás všechny na Písmáku, víš ?

slavek
15. 05. 2000
Dát tip
GAYIK: děkuji Ti

Anonym
14. 05. 2000
Dát tip
GAYIK: je to krásná povídka z ošklivé praxe. Díky, vyvolala ve mně nesčetné asociace.

Gity
20. 06. 1999
Dát tip
děkuji za ty slzy, slavku....

slavek
20. 06. 1999
Dát tip
...ano. V bezmeznou lásku bez zbytečných otázek, bez pohrdání, povýšenosti nebo poníženosti. Bez kompromisů. V té nejprostčí a nejjednodušší podobě. Přesně to jsem tím myslel.

snoopy
19. 06. 1999
Dát tip
.. .. ..no.. ..nebrečím poprvý.. ..a snad ani naposledy.. ..a ten pejsek.. ..to změní vždycky v úplně něco jinýho.. ..mnohem silnějšího, než bezedná beznaděj.. ..v bezmezný přátelství, v opravdovou lásku.. ..bolí to pak mnohem víc, ale s vědomím, že to přeci jen přežiju.. ..máme naději, dokud máme slzy..

snoopy
19. 06. 1999
Dát tip
..a samozřejmě to není vždycky zrovna pejsek..

Merle
16. 06. 1999
Dát tip
Dost dobrý...

Print
16. 06. 1999
Dát tip
Za téma děkuju, za bolest děkuju, za tohle děkuju!:-)

TBC
16. 06. 1999
Dát tip
Přímo ze života...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru