Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLana
Výběr: Print, sleeping_beauty, Elyn, Lyryk
22. 06. 2004
10
0
5950
Autor
egil
Mráz načichl od maštalí...
Krajina jak kostra koně,
hrudník-žebrák
dýchá do skel.
Kříže v oknech.
Do zálesí.
Kdosi šípky otrnoval.
A náhle dům.
A domem žena.
: Kde mráz kradl
rostly ohně - -
večer věštil z ranní kávy,
v domech plných
zaříkání
čekalo se na dopisy:
Od něj? Pro mě?
Kde papír příliš dlouho mlčí,
naděj chromne.
II
Mé nohy proschly, říká sypce.
Krunýř brouka,
překocený,
je mi tělem - -
a dírka v prsou
bezvýchodná,
jméno smrti za svobodna: Svobodová,
než ji pojal.
Zde jeho deník
prostřelený
odzadu jak záda dveří. Ne,
už nemám kudy.
Do mrtvých prstů potrhané
jsou teď moje
prázdné dlaně
a tělo jako těžký vůz,
jenž náhle pozbyl oje,
sune se mi do propastí.
Tento dům je lidským krasem.
Zejí prázdná
ústa jeskyň - -
kudy šla jsem jícny zejí!
Odejděte. Vaše lana
jsou příliš krátká. Pro naději.
dám si už na tebe bacha! :-)) .... ať tu ale nikdo nežvatlá o tom,
že když bere vážně život, tak pak se to projeví i na jeho tvorbě,
vážně vážné a jen závážné!
Víš co, konstruuj si, ale na to stejně jednou dojedeš, v samoúčelu,
protože pak už sám nepoznáš, co je opravdový a co je žvást!
jojo: von to egil určitě napsal je kvůli tomu číslu:)))
Jinak. Ten rytmus!!!! o lala!
v rámci tvé tvorby vnímáno jako skvělý experiment...
zklamal jsem, teď již to vím:((
Bože, zemru hanbou.
Já nebohý. Co se mnou bude...
No nic, třeba... Brzy uvidíme:))