Svoboda

Odhodil jsem veškerý řád

a vše, co měl jsem kdy rád

Narostla mi křídla

a já vzlétl.

Letěl jsem výš a výš.

Kam až, to ty dobře víš.

Oceán je u mých nohou,

hvězdy nad hlavou.

Slunce a měsíc se mnou sousedí.

Ale jsou to nemluvové, stále mlčí

a malý Plůto se vzadu krčí.

Venuše, ani Velká medvědice nic neřeknou.

Začínám se zžírat samotou.

Jsem sám, bez lásky a přátel.

Copak to jsem chtěl?

Chtěl jsem létat a být svobodný.

Místo toho duše má prázndá jest,

je to jako nějaký trest.

Být Země král,

to bych teda bral.

Ale za jakou cenu?

Takovouto?

 To ne!!

Snad se mi promine!

A tak se vracím dolů.

Vzpomínky ožívají,

slasti strasti zabírají.

Křídla se zmenšují

a radosti zvětšují.

Svobody užil jsem si dost,

a když budu ještě jednou moct,

tak už ne!

Ne svobodu za lásku.

Radši tebe mám,

klidně svobody se vzdám.

Sice svoboda je krásná věc,

ale bez lásky je člověk nic

a rovnou může zmizet pryč.