Sonet poezie

Poezii vyjmi z vazeb tvrdých
jak ženu z prvních rozpaků
rozmlať na malé kousky do praku
své jméno po kamenech hrdých.

Po lidech střílej barev obrazy
ne těžké smyčky ostnatých drátů
prohlubně bolesti štěstí zvratů
ještě hlouběji ne však do zkázy.

Do malých kliček slovních vírů
pevně utažená něžná žena
na svět vchází bez válek v míru

dlouhou karavanou knih bytostí
hrdě vzpřímená kráčí i dřímá
čtěme ji stále víc dosytosti.