Sen

Kdybych dostal křídla a do mraků mohl vzlétnout,

Byl bych šťastný, že jsem dostal svobodu.

Kdybych pak na svět mohl shlédnout,

Neviděl nic než jen zemi a vodu…

 

Byl bych smutný.

Let nahoru trval tak dlouho…

A teď je jen zklamání.

Pak bych si pomyslel:,,Ty má touho…“

 

Jsem v mracích a mám svobodu,

ale stále mi něco chybí.

Přátelé. Mít s nima pohodu.

Dívat se jak boxeři se v televizi ,,mydlí“.

 

Přátelé jsou kus z mého já,

Bez nich je nuda.

Strašně moc veliká!!!

To bych radši seděl doma.

 

Vracím se ze svých myšlenek zpět,

A koukám.

Vždyť se ale mohu vrátit zpátky na svůj svět!!!

A už zase bloumám.

 

V tom něco ošklivě zvoní!!!

Zní to příšerně,

Jako hlas trouby polní.

A maminka se za mnou přižene.

 

V tom si uvědomím,

Že to byl jen sen,

Já doma klidně spal,

Teď už šťastný jsem.

 

Přátel si vážím více.

Vím,že bez nich život není nic.

Bez nich nemohu dýchat,jak kdybych ztratil plíce,

Chci jich mít čím dál víc!!!

---