pět minut za dobrou náladou

dneska mám zpoždění

pět minut za dobrou náladou.

možná je to tím,

že mi pátek třináctého

celý den dupe po zádech,

ale všechno co udělám

je na levou botu.

nechápu proč se nemůžu

podívat do dívčích očí.

proč mi v tu chvíli přijde

kamínek na cestě zajímavější

než okolní svět.

celý svůj život chodím

postraními uličkami a moje

sebeúcta to vzdala tak někdy

ve dvanácti.

po první cigaretě a

sklenici piva.

nechci psát o lásce,

protože bych skončil

někde na druhém řádku

u slova "ne".

ale stejně jsem moc hrdý

na to, abych vstal a přisedl si blíž

k ohni, když tam už někdo jiný

hodil další poleno.