Erupce na slunci

Erupce na slunci

      A v korunách stromů začalo něco hnít, něco padat

      a u zelené lavičky, tam na nádraží, u té oprýskané

      lavičky u kolejí, se někdo poblil.

      Asi už měl toho dost.

      Tak zabí a rozsekej toho blázna co pláče.

      On si totiž vzpomněl, a nedá a nedá mu to spát.

      Tak to všechno za sebou spal.

Erupce na slunci

      A černí andělé, tak kudy teď vede tvá cesta.

      Bůh kdysi pravil: Klepejte a bude vám otevřeno,

 hledejte a naleznete.

      A někdo blahoslavený si ta slova zapamatoval možná,

      že tak jak opravdu byla, a vytesal je do své kamenné

      Paměti.

Prázdno, prázdno, prázdno

      tady všude zůstalo ležet. Zase přišlo jako sníh.

      A u zelené oprýskané lavičky, tam vzadu u kolejí

      se někdo poblil, protože měl toho dost.

      Protože nesnáší lidi, a zjistil, že je jedním z nich.

      A že je úplně stejný…

      Tak zabí a roztrhej toho blázna.

      A barevné listí tiše ti šustí pod nohama.

      A boříš se do bláta.

To co mlčí tiká.

      To co mlčí tiká

      to co mlčí tiká.

      To co padá do prázdna,

      mi uniká….

      Jako prázdná láhev v ledničce.

      Tak už hoří, ten blahoslavený blázen?

      Aspoň bych si ohřál palce.

      Kapky deště a kaluže.

Erupce na slunci

      A v korunách stromů začalo cosi hnít

---