krajiny Kinského paláce

vylupujeme z oblostí tu loď ...

je jezero
uprostřed lesa
a červeň střech o místnost dál
leká odstínem
padajícího slunce
v dáli obzoru

u stolu máš kulaté oči
(olivy s papričkou
pálí na jazyku)
- nečekanost můry
těsně vedle ucha

polykám
tu noc
o místnost dál
těžkosti vín Merlota
kdesi zapadlého vinohradu

kradu potají
výšky cypřišů
temného malíře
uprostřed touhy a srozumění
a víno se přelévá
ve slova
a čas se bojí
překlopit
tři roky
zavřít oči
a jít dál ...

---