Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Stříbrné SOS

05. 09. 2004
1
0
3016
Autor
malykuba01

Kotvu a srdce

a stříbrný kříž,

co ti tím vlastně říkám?!,

snad těmi symboly,

miláčku, zvíš,

jak trpím, když náš vztah

odnikud nikam

zmítá se sem a tam

bez kotvy, bez přístavu,

že srdce neztrácím,

jen často hlavu.

 

Že než se odhodláš

pro to své příště,

odnese nás proud

od kotviště,

nad naší lásku,

pokud ji nezakotvíš,

udělá koroze

na vždycky kříž.

 

Znamení věrnosti,

lásky a naděje

ať bijí do hrdla,

které je nosí:

SOS, pomoz mi,

síly mi dochází,

umírám na kříži,

zachraň mě,

prosím!


chuan
02. 10. 2004
Dát tip
ten zaver je dost nabozensky, teda co sa spon viery tyka, takze nadej umiera posledna +

Amanda
16. 09. 2004
Dát tip
Ze srdce to urcite ano... ale na tebe tomu neco chybi snad tva jiskra :-))

ginevra
07. 09. 2004
Dát tip
Taky mi to připomíná Kryla. Nicméně s pány (?) tak úplně nesouhlasím, myslím, že jsou tu ke čtení mnohem horší výplody, které bývají naopak hodnoceny velmi kladně. Místy jsou v básni hezké rými, ale chtělo by to silnější pointu. Pokaždé, když se píše o lásce, chce to silnou pointu, právě kvůli tomu, že je tak ohraným tématem

arthamir
04. 09. 2004
Dát tip
kryl? eh, tohle mě neoslovuje, přijde mi to jakési násilné a děsně dětsky nevyzrálé (fuj to je slovo)... prostě mi to k tobě nijak nesedí... sorry

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru