Vždyť je...

"Proč stále vzpomínáš na něho,
když tolik bolesti ti připravil?
Pouze si s tebou pohrával a lhal ti.
Tak proč ho stále ve svých vzpomínkách máš?
Proč stále slzy za něho proléváš?
Ubližuje to našemu vztahu.
Já nemůžu být s tebou a zároveň s ním!
Proč stále vzpomínáš na něho?!"

Vzpomínám, protože vzpomínka je
to jediné, co mi zbylo.
Ani pocit, že tady někde chodí,
ani jeden pohled na něho nemám.
Moc pro mě znamenal.
Proč to nemůžeš pochopit?
Vždyť on je mrtvý a už se nikdy neprobudí,
jako ty ze zlého snu.
Už nikdy nemůže zásáhnout mezi nás dva.
Jsem tady jen pro tebe.
Není on, jsme pouze my.
Byl jediný, kdo mi rozumněl,
i když mi tolik ublížil.
Stále v tom srdci bude,
ale pouze jako smutná vzpomínka.
Já tě miluji a ty snad i mne.
Není nikdo ani nic,
co by nás mohlo rozdělit.
Tak už přestaň žárlit a vyčítat mi to.
On už nic neudělá...
                                              

                                                                      vždyť je MRTVÝ!!!