Panenství

Seděl jsem ve své dílně rozkoše, jedna z mých konkubín si právě pohrávala s mým údem a varlaty. Jsou to korunovační klenoty, poklad říše erotiky. Jsi opravdu krásný muž, říkala každým pohybem žena.

Tu jsem dostal nápad. Vydat se za kamarádem Markem. Zrovna u něj byla nějaká dívka a tvářila se podivně. Marek mi sdělil, že právě skončil s pichem. Jejím prvním. Ihned jsem v pohledu té dívky poznal, že Marek chyboval. Odpanil ji naprosto prasácky. A prasácké odpanění je třeba hasit dříve než požár.

„Odpanil jsi ji naprosto prasácky. A prasácké odpanění je třeba hasit dříve než požár,“ vyčetl jsem Markovi a odstrčil ho od nebohého anděla. Ihned jsem si připravil svůj obří úd a rozhodl se napravit co se ještě dalo. „Sundám ti žabky z nohou, překážely by ti,“ zašeptal jsem dívce romanticky do jejího huňatého medvědího ucha a nekompromisně si roztrhl hedvábnou košili Gautier. Odhalil jsem tak své prsní svaly, tyto pláty bílého pancíře připravené k útoku. Chvíli jsem se v ní jen tak vrtěl, abych ji připravil. Pak jsem začal přirážet jako lokomotiva, když vjíždí do stanice Přerov. Přirážel jsem až zuby drkotaly. Marka jsem nechal pozorovat, jak se to dělá. Pak jsem ho požádal o žvýkačku. Tu velkou – Hubba Bubba. Nalepil jsem ji dívce na bradavky a začal žvýkat, protože žvýkání je dobré na zuby.

A Marek nám mezitím uvařil kafe a pohostil marcipánovými perníčky.

Právě zrozená žena se mi ovinula kolem mohutnými svaly ozdobené paže a spokojeně se usmívala. Takový jsem prostě já. Kdybych chtěl házet oštěpem, hodil bych jím kilometr. Ale já radši hraji tenis a prcám.