Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nádražní

18. 11. 2004
3
0
1339
Autor
Meggie

Byla jsem tenkrát

uprostřed dechu tak krotká

že i pohled zavázal mne

do spletence

Mívala jsem pozdní těžké nohy

a sny, jež  budily mne k ránu

a ruce, prsty, ty nepokojné prsty

když jsem samu sebe klamala

a kousala do vzpomínek

Pánové, to byla léta!

Tak horká že samet na nich

opelichal

a vůně těch dávno zašlých časů

teď právě míchaj do parfémů

pro noční dámy

a skřítky z předměstí

A uprostřed dešťů

usínala jsem v rukách posledních

cestujících

a každé ráno

stejné vzdechy

to čas miloval se se mnou

náruživě a křehce,jako tikot školních hodin

 

Slečno, slečno! Tady nemůžete spát....

 

Ranní vlaky nikdy nemaj zpoždění...

 


jsi skvělá

Petr_Pan
27. 11. 2004
Dát tip
Náramná - taková loučivá - ne jako ty všechny - taková opravdu loučivá - snad je to tak dobře .. Přeju Ti to, jestli jo .. TIP

Craerassy
18. 11. 2004
Dát tip
juj...ta mě vcucla....:-) tip!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru