Druhá poslední báseň podzimu

Teď druhou báseň Ti věnuji

V poháru punče s višní a rozinkami

Tvou náruč naplním listy

Červených a žlutých maleb.

V tvých očích pluje loď

A nedotčené knihy zůstanou na břehu

Má báseň a já

Snad neskončí jak tečka

Za větou.

Zbývá mi moře

Ostříhat do ztracena

Abych tě našel

Podle dechu.

Včera mi neběžel po

zádech podzim

když jsi šla vedle mě

to blízkost si hrála

s mým časem pro zvané.

Tak ještě počkej

Dokud nedovoní šalvěj

Ve vypitém šálku

Na místo kompasu

Až budeš se vracet.