Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

malý človíček

05. 12. 2004
4
0
2191
Autor
slavek

dny plynou a zjišťuji, že můj život je den ode dne stejný a vlastně zbytečný. Prosím o IGNORACI PRAVOPISNÝCH CHYB všechno co píšu píšu jako pocit a nečtu po sobě. Nemohu - okamžitě bych to smazal. Děkuji za pochopení.

Den jako hodiny, tiká svůj čas.

Já klapu do kláves co nemaj cit,

slova a slova a umělý hlas,

vyplní můj jinak dost tichý byt.

 

Dny se mi odčítaj od metru života,

osud je doma být, pracovat, spát,

chvilky mé vyplní pustota, prázdnota,

pro práci živý jsem, za zbytek sr...

 

Za pár dní bude mi devěta dvacet.

nikde jsem nebyl, jen sedím doma,

co stalo se stalo a načpak to vracet,

zažívám veliké duševní koma,

co nemá probuzení. (proBuznění?)

 

Chtěl bych se vznášet, jak Ikaros k nebi,

pádu se nebojím, i smrt je cíl,

Když dopis přijde mi, zeptám se "že by?"

namísto oceli, zakalím jíl..

 

Doma a doma mé dny marně plynou.

Nebyl jsem nebudu, nezkončí svět.

Windowsí zvuky se kolem mě linou,

někdy mám velkou chuť zmáčknout "zpět.."

a raději nebýt....

 


Print
06. 12. 2004
Dát tip
*...

Etaine
06. 12. 2004
Dát tip
tyhle pocity znam,ale neboj, jednou bude líp...... jinak davam tip, libi se mi to...

Avaquétima
05. 12. 2004
Dát tip
No tak...vždycky je něco, proč je třeba žít....

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru